Poslední vůle Andreje Tarkovského

Dopis Lidovým novinám

Ad LN 5. 5. 2007: Soudruhu, váš film je příliš dobrý
Díky za kultivovaný text Dariny Křivánkové o klasikovi uměleckého filmu Andreji Tarkovském. Tvrzení, že po režisérově smrti odmítla jeho žena Larisa převézt ostatky do Sovětského svazu, je věcně správné, ale snadno by mohlo navodit mylný dojem, že tak učinila ze svého vlastního rozhodnutí. Proto by bylo dobré doplnit důležitou informaci: Larisa pouze plnila přání svého manžela, který ve své závěti 5. listopadu 1986 píše: „Až zemřu, přeji si, aby mě (žena) pochovala v Paříži na ruském hřbitově. Ani živý, ani mrtvý se nechci vrátit do země, která způsobila mně a mým blízkým tolik bolesti, utrpení a ponižování.“
Celý článek
To, že se tento velikán ruské kultury, kterou nade vše miloval, sám takhle rozhodne pár dní před svou smrtí, výrazně podtrhuje tragiku jeho životní dráhy; osud nepoddajného umělce, který byl trestán za svou nadprůměrnost a neustále ponižován cynismem a nekompetencí sovětské státní moci.

Lidové noviny 7. 5. 2007