Polemika s článkem J. Štolby Slavík v temnotě
Shelleyho výrok „Básníci jsou nepoznaní zákonodárci světa,“ jemuž se věnuje Jan Štolba, lze vnímat docela civilně. Dotknout se podstaty světa je totéž jako dotknout se zákonů, které mu vládnou. Marně bychom tyto zákony hledali mezi právními předpisy jakéhokoli státu – a přece jsou stejně samozřejmé jako přitažlivost zemská. Je-li básník s to dotknout se slovem podstaty vesmíru, artikuluje tím nutně jeho zákony: a právě v tomto smyslu je jeho zákonodárcem. Nikoli tím, kdo zákony vymýšlí, nýbrž tím, kdo je objevuje:
básníci básně neskládají
báseň je bez nás někde za
a je tu dávno je tu od pradávna
a básník báseň nalézá
(Jan Skácel).
Celý článek
Paradoxie podstatné básně je v tom, že se týká obecného i tehdy, nezaobírá-li se její autor ničím než svou osamělou duší. Má smysl spouštět se do jeskyně subjektivity – pokud na jejím dně nahmatáš cosi, co má platnost širší než jen úzce privátní. I onen v článku nejmenovaný, byť citovaný Bohumil Hrabal říká, že cestou do hlubin subjektivity se můžeme propálit k objektivitě vyššího řádu.
Povídal jsem si o Štolbově textu s jedním českým básníkem; podle něho si prý Shelley odporuje, když zároveň tvrdí: „Básník je slavík, jenž sedí v temnotě a zpívá, aby si dodal odvahy ve svém osamění.“ Tak zákonodárce, nebo osamělý slavík? zahřímal na mě básník. Obojí, protože, říkám mu, není v tom ani zrnko rozporu. Uchyluješ se do osamění právě proto, abys mohl zaslechnout něco tak hlubokého, že to je osou světa – a byl bys mizerný básník, kdyby to byla osa jen tvého světa. Že jiní, kdo se tolik neztišili, ten hlas neslyší? Z toho důvodu mluví Shelley o zákonodárcích nepoznaných. Ostatně není tomu v dějinách tak, že pravdu mívá ten, jemuž většina současníků věnuje pramalou pozornost? Ano, všechno tu je v souladu: Shelley, Skácel, Hrabal – a snad i ti básníci, kteří se po skončení Dnů poezie sešli ve vinárně a které Percy Shelley vylekal tak jako mého spolustolovníka. Nic se nemění, dávné nároky trvají: jestliže tvůj hlas vychází z hloubky, je zákonodárný.
A2 21. 1. 2009
0 Přidat komentář:
Okomentovat